Cyklistka Sandra Pytlíková

Narozena v roce 1984 v Havlíčkově Brodě.
Tým Cykloklub Havlíčkův Brod.
Hlavní sponzoři Forest Gamp, s.r.o., SPORTHOLAS.CZ

Sandra se věnuje převážně horské cyklistice a to XC – cross country, MTB maratónům a občas si odskočí i na silniční závody. Patří do cyklistického týmu, který nese jméno Cykloklub Havlíčkův Brod (nebo též Spektrum Holas).

Proč zrovna cyklistika? To je přece celkem tvrdý sport a dřina…

Ano, je to občas velká dřina ale cyklistika mě chytla za srdce hlavně proto, že na kole se člověk krásně odreaguje a hlavně na kolo mohu vyjet i sama. Před kolem jsem se snažila věnovat horolezectví, ale tam je problém v tom, že stále potřebujete být minimálně dva. A v dnešní době je občas těžké s někým najít stejný volný čas a stejnou horolezeckou zdatnost, tak proto jsem zvolila kolo.

Zpočátku jen pro relax, ale později mě tak nadchlo, že jsem vyzkoušela závod, na který mě tenkrát vzal můj kamarád Zbyněk a za to jsem mu vděčná.Tenkrát mne postavil na start řekl jeď co můžeš hlavně se nezabij a sejdeme se v cíli. Nebýt jeho, asi bych nikdy žádný závod tenkrát nevyzkoušela.

Ta atmosféra závodu mne naprosto pohltila, takže vše bylo hned jasné.

A proč zrovna horská cyklistika? Spousta špíny bahna i pádů…

Ano je to tak, pády jsou v cyklistice obvyklé, obzvláště v horské, kde je potřeba pilovat techniku jízdy po kořenech ve sjezdech a výjezdech, a zde jsou pády na místě. Ale ten pocit, kdy zvládnete něco, co vám zpočátku přijde, že sjet nebo vyjet není možné, je k neocenění.

Ten pocit být v přírodě na čerstvém vzduchu, zbavit se veškerých problémů a prostě soustředit se jen na jízdu je úžasný. Odřeniny se zahojí, na bahno si zvyknete. Mně třeba mnohem víc vyhovuje bahno, než 30°C vedro. To nemám ráda, v teple mi to moc nejezdí

Jak dlouho na kole jezdím?

Když to budu počítat od začátku, už to budou asi 3 roky, ale z toho ten první rok a půl bylo spíš takové zkoušení a popojíždění. Až poté jsem se začala opravdu snažit o nějaké výsledky a trénink.

Moje cíle do budoucna?

To se ještě uvidí. Pokud to zdraví dovolí, což zatím snad dovoluje, samozřejmě se budu snažit o co nejlepší výsledky. Jelikož tréninky musím přizpůsobovat své práci, není to jednoduché. Zvládnout se to dá, ale na nic moc jiného čas nezbývá.

K tomu ještě na příští rok plánuji nastoupit na dálkovou sportovní školu, tak se to asi zase o trochu ztíží. Ale doufám, že když je to škola sportovní, bude metodika mého tréninku hodně podobná výuce ve škole. Vždy mě jde hlavně o překonávání vlastních hranic a jejich posouvání krůček po krůčku výš a výš.

A jak vlastně trénuji?

Ze začátku jsem hodně čerpala z odborné literatury, ale dost se občas ty teorie rozcházejí, záleží asi na člověku co mu sedí. Ale od té doby co jezdím v Cykloklubu mne s tréninkem hodně pomáhají chlapi z týmu a to převážně Jirka a Jirka.

Samozřejmě nesmím zapomenout zmínit mého přítele který je dráhovým cyklistou. Od něj mám spousta cenných rad a zkušeností.